Zděné stavby

Zděné stavby

Původně používaný kámen a pálené cihly dnes masově nahrazují materiály nové generace. Jde zejména o děrované cihelné bloky a zdící systémy z lehčeného betonu. Otvory a póry v děrovaných cihelných blocích vytvořené při výrobě snižují jejich hmotnost a zároveň výrazně zvyšují tepelně-izolační vlastnosti tohoto materiálu. Betonové bloky mají obdobné vlastnosti, jejich nevýhodou je však nižší tepelná akumulace, proto bývají kombinovány s ostatními materiály (pálená nebo nepálená hlíny, kámen atd.).

Mezi oblíbené materiály se v poslední době dostávají také broušené cihly. Tyto cihlové bloky mají zabroušené vodorovné ložné plochy, které umožňují ekonomické použití jen minimálního množství maltovin pro jejich spojení. Úspora malty při využití tohoto systému může činit až 84%, pracnost při zdění je snížena až o 25%. Díky minimu použitých maltovin se výrazně snižuje riziko vzniku tepelných mostů ve spárách a zároveň obvykle nedochází ke znečištění stavby. Samozřejmostí je také kratší doba potřebná k vysychání čerstvě postavených stěn.

Materiály používané pro stavbu zděných domů vynikají zejména vysokou tepelnou akumulací a vynikajícími zvukově-izolačními vlastnostmi. Charakter těchto materiálů zaručuje dlouhou životnost ekonomických zděných staveb, navíc je čistě přírodní a ekologický. Díky dlouhodobým zkušenostem s touto technologií výstavby není pro realizaci zděných ekonomických staveb potřeba využití služeb zvláštně kvalifikovaných odborníků, ve většině případů dostatečně poslouží kvalitní stavební dozor. Hrubou stavbu lze tímto způsobem postavit velmi rychle, výjimkou nejsou hrubé ekonomické stavby realizované za jediný týden. Při výstavbě není omezujícím faktorem roční doba ani počasí, zdít lze prakticky v každých povětrnostních podmínkách.
Nevýhodou zdících materiálů může být jejich nízký tepelný odpor, což má za následek nízké tepelně-akumulační vlastnosti stavby. V dnešní době má ovšem tento problém jednoduché řešení, neboť na trhu existuje široká nabídka zateplovacích systémů, které vše vyřeší. Poměrně snadno tak lze dosáhnout vysokých tepelně-izolačních vlastností ekonomické stavby či dokonce postavit zděný dům jako nízkoenergetický.

Zajímavým trendem posledních let je také využití ekologických přírodních materiálů, jako jsou nepálená hlína, dřevo, sláma a ovčí vlna. Naši předkové tyto materiály používali v hojné míře, ovšem nikoli z ekologických důvodů. V jejich případě šlo o snadnou dostupnost těchto materiálů, která se ovšem uplatní i dnes, neboť je možné je získat převážně z místních zdrojů. Další výhodou je samozřejmě pořizovací cena, např. nepálenou hlínu lze získat zdarma z vlastního pozemku. Tyto materiály jsou také téměř stoprocentně recyklovatelné a při zániku stavby bezproblémově a bezodpadově likvidovatelné. Pro někoho může být důležitá zdravotní nezávadnost těchto materiálů. Přitom mohou tyto materiály dosahovat všech ekonomických a ekologických požadavků kladených na stavební materiály, jako jsou tepelná pohoda, akumulace tepla apod. Nevýhodou mohou být naopak horší statické vlastnosti oproti konvenčním materiálům.

Energeticky úsporné zděné stavby

Kategorie zděných domů nabízí obrovský prostor pro realizaci energeticky úsporných staveb. V době neustále stoupajících cen energií zejména na vytápění a ohřev vody se takové řešení jeví jako nevyhnutelné pro dosažení rozumných nákladů na provoz domácnosti. Zděné stavby díky svým vlastnostem, zejména vysoké schopnosti akumulace tepla, představují kvalitní základ pro stavbu energeticky úsporného domu.
Energeticky úsporné doby se dělí do 4 kategorií, podle měrné spotřeby tepla na vytápění. Ta udává roční spotřebu tepla v kWh na vytápění 1m2 budovy. Zatímco hodnoty běžných novostaveb se pohybují v rozmezí od 80 do 150kWh/m2 za rok, hodnoty energeticky úsporných domů jsou výrazně nižší. Jejich kategorie jsou definovány takto:

  • nízkoenergetický dům – měrná spotřeba tepla max. 50kWh/m2 za rok
  • pasivní dům – měrná spotřeba tepla max. 15kWh/m2 za rok
  • nulový dům – měrná spotřeba tepla max. 5kWh/m2 za rok
  • energeticky nezávislý dům nebo dům s energetickým přebytkem – domy vybavené systémy pro získání energií v dostatečné kapacitě pro zajištění vlastního provozu, případně s přebytkem


Rozhodnutí pro energeticky úsporný typ domu musí padnout hned na začátku stavby. Pro úspěšnost celkové realizace je stěžejní i kvalitně vypracovaný projektový návrh. V některých případech je možné dosáhnout požadovaného výsledku pouhou zesílenou izolací, ale i vylepšením výplní stavebních otvorů. Ovšem v naprosté většině případů to nestačí a je třeba kalkulovat s prvky, tj. tvar a orientace budovy a detaily konstrukce, kterými uniká teplo (tzv. tepelné mosty a vazby).

Pro kategorii pasivního domu a vyšší je potom zcela nezbytný systém rekuperace tepla. Celá stavba je totiž postavena jako naprosto vzduchotěsná, aby bylo zamezeno únikům tepla. Automatický systém rekuperace vzduchu potom zajišťuje nejen větrání, ale zároveň i čištění vzduchu, hlídá hladinu relativní vlhkosti a v neposlední řadě odebírá teplo ze vzduchu odcházejícího z budovy a bezkontaktně ho předává čerstvému vzduchu zvenku, který tak přichází do domu ohřátý. Další variantou může být využití tepelného čerpadla, které má nízkou spotřebu elektrické energie a šetří Vaše finanční prostředky. K vytápění domu tak postačí pouze teplo produkované jeho obyvateli a elektrickými spotřebiči. Systém lze doplnit zemním kolektorem, díky kterému bude přicházející vzduch v zimě o 5°C teplejší, v létě naopak o 5°C chladnější a systém tak lze využívat i jako klimatizaci.

Velmi důležité jsou i tzv. pasivní solární zisky. Jedná se o teplo, které budova získává ze slunečního záření prostupem světla skleněnými plochami. Pasivní solární zisky mohou pokrýt až 40% tepla potřebného k vytápění objektu, aby bylo dosaženo maximální efektivity, je třeba stavbu navrhnout tak, aby největší prosklené plochy směřovaly k jihu. Nezbytné je využití oken s trojitým zasklením, která jsou naplněna argonem nebo kryptonem. Tyto plyny poskytují dokonalou izolaci.

Další náklady pro provoz domu představuje ohřev teplé užitkové vody. Zde je použito několik mechanismů, které náklady na ohřev TUV snižují. V první řadě jde o armatury šetřící vodu, instalace tepelně izolovaného nosníku koupelnové vany, shora uzavřená sprchová kabina, dvojnásobná izolace teplovodního potrubí a využití domácích spotřebičů se sníženou spotřebou vody. Druhým důležitým prvkem jsou solární kolektory pro ohřev TUV. Tyto systém na rozdíl od fotovoltaických panelů nepředstavují příliš vysoké náklady a zejména v letních měsících dokáží zcela pokrýt potřebu TUV.

Posledním využívaným prvkem pro úspory energií jsou fotovoltaické panely, které přeměňují solární záření na elektrickou energii. Jejich nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady, které ale mohou být sníženy využitím systému státních dotací. Systémy fotovoltaických panelů mohou fungovat jako tzv. ostrovní, kdy systém není připojen do rozvodné sítě a slouží tak zejména na místech, kde rozvody elektřiny nejsou dostupné (horské chaty apod.). Nesporně zajímavější řešení se nabízí v případě, že dům má možnost připojení do distribuční sítě. Díky legislativním podmínkám je distribuční společnost povinna vykupovat vyrobenou elektřinu, a to za výrazně vyšší cenu, než za kterou sama elektřinu prodává. Proto je výhodné veškerou vyrobenou elektrickou energii prodávat do rozvodné sítě a naopak ze sítě odebírat levnější elektřinu. Při využití výkonného systému fotovoltaických panelů lze dokonce dosáhnout celkového zisku, který pokryje náklady na ostatní energie a dům se tak stane ekonomicky nezávislým.

Technicky o zděných domech

Samozřejmě i zděné domy musí splňovat určité požadavky, které určují stavební normy. Samotné normy jsou poměrně rozsáhlé, proto se o nich zmíníme pouze okrajově. Stavitel nemusí příslušné normy nijak odborně studovat. Důležité je, aby je znal a přísně dodržoval zejména projektant stavby. Přesto je vhodné, aby stavitel ovládal alespoň základní terminologii, která je taktéž stanovena normou.


Zdivo - (seskupení zdicích prvků podle stanoveného uspořádání a spojených maltou)

Vazba zdiva - pravidelné uspořádání zdicích prvků ve zdivu, zaručující jejich spolupůsobení. Délka přesahu musí být alespoň 40 mm nebo 0,4 násobek tloušťky prvku.

  • Vyztužené zdivo - zdivo, v němž jsou pruty nebo sítě (obvykle ocelové) uloženy v maltě nebo betonu tak, aby všechny materiály spolupůsobily.
  • Předpjaté zdivo - zdivo, do něhož byla vnesena vnitřní napětí v tlaku prostřednictvím předpjaté výztuže
  • Výplňový beton - je součástí vyztuženého a předpjatého zdiva pro vyplnění dutin.
  • Sevřené zdivo - zdivo, které je ve své rovině podél všech čtyř okrajů sevřeno prvky (sloupy a nosníky) ze železobetonu nebo vyztuženého zdiva.


Složky zdiva

  • Zdicí prvek - předem zhotovený prvek, určený pro uložení ve zdivu
  • Prohlubeň - vybrání v jedné nebo obou ložných plochách zdicího prvku, vytvořené během jeho výroby
  • Otvor - záměrně vytvořený volný prostor, který prochází zdicím prvkem úplně (díra) nebo částečně (dutina)
  • Žebro - přepážka z plného materiálu mezi otvory ve zdicím prvku
  • Obvodové žebro - plný materiál mezi otvorem a vnějším povrchem zdicího prvku.


Malta

Malta - směs anorganických pojiv, kameniva a vody, včetně přísad a příměsí, jestliže se vyžadují
Obyčejná malta - malta pro zdění ve spárách tloušťky větší než 3 mm (obvykle 8 – 12 mm) obsahující jen hutné kamenivo

  • Malta pro tenké spáry - návrhová malta pro zdění ve spárách tl. menší než 3 mm
  • Návrhová malta - malta navržená a vyrobená pro stanovené vlastnosti a ověřená požadovanými zkouškami
  • Lehká malta - návrhová malta, jejíž objemová hmotnost po ztvrdnutí ve vysušeném stavu je menší než 1500 kg / m3
  • Předpisová malta - malta předepsaného složení vyrobená podle předem určeného předpisu, jejíž vlastnosti vyplývají z daného poměru složek
  • Pevnost malty v tlaku - pevnost v tlaku stanovená na zlomcích trámců 40 x 40 x 160 mm, které byly podrobeny zkoušce únosnosti v ohybu podle EN 1015-11.


Maltové spáry

  • Ložná spára - vrstva malty mezi ložnými plochami zdicích prvků
  • Příčná spára - styčná maltová spára kolmá k ložné spáře i k líci stěny
  • Podélná spára - svislá maltová spára uvnitř stěny, rovnoběžná s lícem stěny
  • Tenká spára - spára tl. nejvýše 3 mm
  • Dilatační spára - spára umožňující volné objemové změny zdiva v rovině stěny
  • Spárování - dohotovení maltové spáry během provádění režného zdiva
  • Vyspárování - vyplnění a dohotovení proškrábnutých spár režného zdiva
     

Druhy stěn

  • Nosná stěna - stěna určená pro přenášení zejména svislého zatížení (s plochou větší než 0,04 m2)
  • Jednovrstvá stěna - stěna bez vnitřní dutiny nebo bez svislé spáry ve své rovině
  • Vrstvená (dutinová) stěna - skládá se ze dvou rovnoběžných jednovrstvých stěn účinně spojených sponami nebo výztuží ložných spár. Dutina může být nevyplněná nebo úplně či částečně vyplněna nenosným tepelně izolačním materiálem
  • Dvouvrstvá stěna – skládá se ze dvou rovnoběžných zděných vrstev, mezi nimiž je souvislá průběžná spára tl. max. 25 mm úplně vyplněná maltou a jsou účinně spojeny stěnovými sponami
  • Vrstvená (dutinová) stěna s výplňovým betonem - mezi dvěma zděnými rovnoběžnými vrstvami je dutina tl. min. 50 mm vyplněna betonem. Vrstvy jsou účinně spojeny stěnovými sponami
  • Stěna s lícovou vrstvou - stěna s lícovými zdicími prvky, které jsou spojeny vazbou s rubovými zdicími prvky a spolupůsobí s nimi
  • Stěna s obvodovými pruhy malty - stěna, v níž jsou zdicí prvky uloženy v ložných spárách na dvou pruzích obyčejné malty, umístěných při obou lících stěny
  • Přizdívka – tvoří vnější líc stěny, není s ní spojena vazbou nebo rámovou konstrukcí
  • Ztužující stěna - stěna, která je kolmá na jinou, tvoří pro ni podporu vzhledem k působení vodorovných bočních sil a snižuje v ní účinek vzpěru
  • Smyková stěna - stěna přenášející vodorovné síly ve své rovině
  • Nenosná stěna – není určena pro přenášení zatížení
     

Šikovný způsob zateplení

V současné době je na stavebním trhu celá řada dodavatelů zateplovacích a izolačních systémů.
Na toto odvětví je kladen veliký důraz jak z hlediska výrobců, tak z hlediska koncových zákazníků.
Pro vlastní výstavbu je důležitá jednoduchost aplikace izolačního systému, tepelně izolační účinnost , enviromentální aspekt a celá řada dalších faktorů.

Jako názorný příklad, který mě velice zaujal, bych uvedl systém YTONG MULTIPOR firmy Xella.
Jedná se o minerální izolační desky Evropské registrace ETA -05/0093. Jedná se o masivní minerální monolitické desky vyrobené z tepelněizolačního materiálu ( kalciumsilikát-hydrát, vápenec,písek, cement voda a přísady pro zaručení poréznosti). Vysoká poréznost ( více jak 95% objemových).
Tento systém je vhodný pro izolace podhledů, podlah,stropů, obvodových konstrukcí a též jako tepelná izolace pro odvětrávané střechy.

Desky jsou dodávány v rozměru 600x390x50/60/80-200. Díky vysoké poréznosti je zaručena nízká hmotnost desek cca 115 kg/m3. Nízká hmotnost zaručuje snadnou zpracovatelnost a manipulaci. Materiál desek je difuzně otevřený, faktor difuzního odporu = 3, tepelná vodivost = 0,045 W/(m.K).

Materiál desek splňuje stavebně-biologickou a mikrobiologickou nezávadnost blokující též účinek mikroorganismů a hub. Materiál je plně recyklovatelný.

Další možností využití systému je protipožární ochrana staveb. Desky Multipor jsou nehořlavé a splňují kritéria třídy A1.

Složení desek z výhradně prvotřídních přírodních surovin zaručuje tepelnou pohodu interiérů a šetří energii. Tak přispívají též k ochraně životního prostředí.
Díky jednoduchosti montáže je tento systém určitě vhodný i pro dodávky prováděné svépomocí.
Určitě však doporučuji nahlédnout do pracovních postupů výrobce izolačních desek a vyvarovat se tak zbytečných chyb při realizaci. 

Výhody zděných staveb

Klasický a osvědčený způsob stavby

V ČR jde o klasický způsob výstavby, s touto technologií má alespoň minimální zkušenost téměř každý dospělý obyvatel. To má původ zejména ve velké tradici stavby svépomocí. Tato technologie není příliš náročná na techniku, a proto není problém zajistit dostatek kvalitní pracovní síly. Možnost svépomocné výstavby umožňuje snížit náklady na stavbu.

Přesnost a rychlost stavby

Stavební systémy dodávané na náš trh zajišťují rychlou a velmi přesnou stavbu. Systémy vybavené spojením pero – drážka usnadňují výstavbu, snižují spotřebu maltovin a také nároky na kvalifikovanou pracovní sílu.


Pevnost a bezpečí

Cihly pálené při vysokých teplotách zaručují mnohaletou životnost. Důkazem jsou stavby, které přetrvaly staletí. Objemová stálost a neměnné tepelně-technické parametry zaručují neměnnou funkčnost stavby.


Vysoká tepelná akumulace

Zděné stavby jsou charakteristické vynikající tepelnou akumulací, díky čemuž vytváří prostředí pro pohodlný život. V zimě udržují uvnitř místností teplo, v létě naopak poskytují příjemný chládek. Ve spojení s kvalitní izolací dochází k výraznému snížení nákladů na vytápění.

Velmi dobrá zvuková izolace

Na rozdíl od jiných typů staveb poskytují zděné domy vysokou ochranu před prostupem zvuku stěnami. To je důležité nejen u patrových domů, kde se eliminují zvuky přenášené podlahou vyššího patra, ale i u jednopatrových domů, kde dochází k utlumení zvuků z jednotlivých místností. A samozřejmě je to nesmírně důležité, pokud dům stojí v nepříliš tiché části obce, např. v blízkosti hlavní silnice.

Nižší citlivost na vodu

Zděný dům je méně citlivý na vodu, než například dřevostavba. Pokud se v případě dřevostavby dostane voda až na dřevěné nosné díly, může poměrně rychle snížit stabilitu domu. Oproti tomu si zděné stavby po vysušení zachovávají téměř stejné vlastnosti jako před zvlhnutím nebo namočením, samozřejmě pokud dojde k rychlému vysušení. Tuto zkušenost potvrzuje množství domů, které byly zatopeny při záplavách a v současné době jsou opět obyvatelné.

Možnost použití přírodní materiálu

Pokud pro stavbu využijete keramické materiály, máte jistotu, že jde materiál z přírodních zdrojů, vyrobený ekologickým způsobem vypálením při vysoké teplotě. Použité keramické materiály je navíc možné jednoduše a neškodně recyklovat.

Difúze vodních par

Prostupnost stavebních materiálů zabezpečuje zdraví prospěšné životní prostředí, ve kterém nedochází k akumulaci vodních par a následnému vzniku plísní. Struktura pálených cihel umožňuje odvést přebytečnou vlhkost ven z domu nebo naopak v případě příliš suchého vzduchu v místnosti ji přivést zase zpět. To oceníte zejména u novostavby, kdy je třeba odstranit vlhkost absorbovanou při stavbě domu.

Ochrana před požárem

Zdící stavební materiály jsou nehořlavé, a tak zaručují domu dobrou ochranu v případě požáru. Ohnivzdornost lze navíc zvýšit použitím speciálních protipožárních malt a omítek.

Typy zdících materiálů

Materiál vybraný pro stavbu zděného domu zcela zásadně ovlivňuje nejen statické vlastnosti budoucí stavby, ale určuje i klimatickou pohodu, životnost a nakonec i hodnotu celého domu. Zdivo navíc není možné během užívání stavby vyměnit, proto je nutné použitý typ velmi pečlivě vybrat, zejména podle následujících kritérií.
Kritéria pro výběr vhodného zdícího materiálu:

  • tepelně-izolační vlastnosti
  • nosnost konstrukce ze zvoleného materiálu
  • životnost materiálu
  • způsob a rychlost realizace stavby z vybraného materiálu
  • schopnost akumulace tepla
  • zvukově-izolační vlastnosti
  • možnost následných úprav
  • pořizovací náklady

Za zcela zásadní vlastnost zdícího materiálu je dnes chápána tepelně-izolační schopnos t. Nabízené materiály tedy můžeme v zásadě rozdělit na ty bez tepelně-izolačních vlastností (plné pálené cihly, vápenopískové cihly, betonové tvárnice, nepálené cihly a kámen) a ty s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi (dřevo, děrované cihlové bloky, pórobeton a „zelené“ materiály jako pemza a sláma).

Toto rozdělení by mohlo svádět k tomu, že materiály bez tepelně-izolační funkce jsou prakticky nepoužitelné, ovšem díky široké nabídce sofistikovaných zateplovacích systémů není problém jakýkoliv z výše uvedených materiálů dokonale izolovat a dosáhnout tak srovnatelných nebo dokonce lepších hodnot, než dosahují stavby při použití tepelně-izolujících materiálů.

Pórobeton

Pórobeton vzniká z křemičitého písku, cementu, vápence a vody. Z tohoto materiálu jsou vyráběny tvárnice, které jsou vylehčeny plynem. Ten plní funkci tepelného izolantu. Křemičitý písek může být při výrobě nahrazen elektrárenským popílkem. V minulosti se pórobeton používal pouze jako nenosný izolační prvek, dnes jde o plnohodnotný zdící materiál. V nabídce různých výrobců tak najdeme nejen zdící kvádry, ale například překlady, stropní dílce a příčkovky.

Obrovskou výhodou použití pórobetonu je rychlost práce. Hladké tvárnice se spojují tenkou vrstvou malty nebo speciálními tenkovrstvými tmely. Existuje varianta tvárnic se systémem pero-drážka, díky čemuž je možné sousední tvárnice spojovat na sucho bez použití spojovacích materiálů. Samotné tvárnice jsou poměrně měkké, díky čemuž se dají velmi jednoduše opracovávat. Pro upravení velikosti postačí obyčejná pila, otvory jednoduše vyvrtáme vrtačkou. Drážky a otvory pro rozvody vody a elektroinstalaci jsou oproti jiným druhům staveb nesrovnatelně jednodušší a zaberou mnohem méně času.

Nevýhodou pórobetonu je naopak jeho nízká pevnost v tlaku, proto se nehodí pro stavbu budov o 4 a více patrech, pro stavbu běžných rodinných domů však bohatě dostačuje. Tento materiál se také vyznačuje vysokou nasákavostí, díky čemuž je potřeba při stavbě použít kvalitní hydroizolaci. Dalšími nedostatky jsou nízká akumulace tepla a špatné zvukově-izolační vlastnosti.

Výhody pórobetonu:

  • dobrá tepelná izolace
  • jednoduchost stavby
  • snadné úpravy
  • nízká cena

Nevýhody pórobetonu:

  • nízká akumulace tepla
  • nízká zvuková izolace
  • malá pevnost v tlaku
  • vysoká nasákavost

Plné pálené cihly

Klasické plné pálené cihly patřily v minulosti k nejvíce využívaným stavebním materiálům vůbec. Jde o velmi známý, kvalitní, osvědčený a trvanlivý materiál, který má velmi dobré akumulační a zvukově-izolační vlastnosti. Naopak tepelně-izolační vlastnosti plných pálených cihel nejsou zrovna nejlepší, proto obliba tohoto materiálu v poslední době velmi poklesla a pro stavbu se používají modernější varianty pálených cihel, případně zcela odlišné stavební materiály.

Pokud chceme dosáhnout dobrých tepelně-izolačních vlastností u zdí postavených z plných pálených cihel, je nezbytné opatřit je některým izolačním systémem, což celou stavbu prodraží. Dalším důležitým faktorem je fakt, že pro zdění plnými cihlami je nutné použití velkého množství malty, což zvyšuje spotřebu materiálu, pracnost a požadavky na přesnost provedení. Viditelné spáry navíc zvyšují riziko vzniku tepelných mostů.

Výhody zdiva z plných cihel:

  • dobré akumulační vlastnosti
  • dlouhá životnost
  • dobré zvukově-izolační vlastnosti
  • osvědčený materiál


Nevýhody zdiva z plných cihel:

  •  
  • špatné tepelně-izolační vlastnosti
  • vysoká spotřeba malty
  • vyšší nároky na kvalitu prováděných prací


Vápenopískové cihly

Vápenopískové cihly jsou alternativou ke klasickým páleným cihlám. Tento materiál se vyrábí lisováním křemičitého písku a nehašeného vápna s vodou. Také tyto cihly mají výborné tepelně akumulační a zvukově-izolační vlastnosti, ale i jejich nevýhodou jsou špatné

Vápenopískové cihly se používají ke stavbě obvodových i vnitřních zdí a nosných i výplňových stěn. Výhodou oproti běžným páleným cihlám je dostupnost jiných, než základních tvarů. V nabídce tohoto zdícího materiálu tak najdeme různé tvarovky, věncovky, vyrovnávací cihly apod. Tyto cihly se vyrábějí jak plné, tak děrované, existují typy s bočními drážkami a nakonec i mrazuvzdorná varianta. Výhodou těchto cihel je možnost volitelného zabarvení, kromě klasického červeného třeba zeleného, béžového nebo černého. Díky svému zabarvení a dokonale hladkému tvaru je možné tyto cihly použít i jako dekorační prvek interiéru.


Výhody vápenopískových cihel:

  • dobré akumulační vlastnosti
  • dlouhá životnost
  • dobré zvukově-izolační vlastnosti
  • široká nabídka zdících prvků
  • možnost obarvení
  • nižší cena
     

Nevýhody vápenopískových cihel:

  • špatné tepelně-izolační vlastnosti
  • vysoká spotřeba malty
  • vyšší nároky na kvalitu prováděných prací
  • nízký prostup vodních par


Betonové tvárnice

Beton se dříve využíval pouze pro budování základů stavby, ale později se rozšířilo jeho využití i pro stavbu obvodových i vnitřních zdí, opěrných zdí, oplocení atd. Starší postup předpokládal výrobu dřevěného bednění, které se vylévalo betonovou směsí a po zatvrdnutí se odstranilo. Tento postup nahrazuje a naprosto zásadním způsobem zjednodušuje tzv. ztracené bednění, jehož principem je sestavení konstrukce z dutých betonových tvárnic, které se vylijí betonem a po zatvrdnutí zůstávají součástí stavby.

Tyto duté tvárnice se kromě betonu vyrábějí také z pěnového polystyrenu nebo štěpko-cementu. Tvárnice se spojují na sucho na zámek a po sestavení se vylijí betonem. Pro zvýšení pevnosti výsledné zdi se do betonu přidávají ocelové pruty. Tímto postupem vznikne ucelená jednolitá bezespárová konstrukce, která vyniká obrovskou pevností, nosností a odolností. Jelikož tvárnice sami o sobě nevynikají vysokou tepelnou izolací, bývají betonové stěny doplňovány izolačním systémem.

Stavba pomocí ztraceného bednění je velmi rychlá a oproti jiným metodám také levná. Použitý materiál zaručuje vysokou životnost, odolnost a ekologickou nezávadnost.

Výhody betonových tvárnic:

  • dobrá zvuková izolace
  • eliminace tepelných mostů
  • při doplnění izolací výborné tepelně-izolační vlastnosti
  • rychlost výstavby
  • nižší cena

Nevýhody betonových tvárnic:

  • vyšší pracnost zdění
  • nutnost dopravení betonové směsi
  • obtížné dodatečné úpravy
  • nízký prostup vodních par

 

 
 
Kontaktní formulář

V případě, že máte na nás jakýkoliv dotaz, neváhejte použít náš kontaktní formulář. Na Vaše otázky rádi odpovíme.

Vaše jméno
Váš e-mail
 
 
Kontakty

Rovestav-RD s.r.o.


Roman Veselka
– jednatel společnosti

U Hráze 1556
739 11 Frýdlant nad Ostravicí

GPS: 49°35'33.295"N, 18°21'54.122"E

Tel.: +420 608 603 467
E-mail: rovestav@rovestav.cz rovestav@gmail.com